„Bloomovu taxonomii se nechci učit zpaměti, dám si ji v kabinetě na nástěnku,“ říká mladý učitel. „Důležitá je nejen teorie, ale i praktické dovednosti.“ Přečtěte si velký rozhovor o kompetenčním rámci absolventa učitelství, o vzdělávání na pedagogických fakultách a o problémech budoucích učitelů a učitelek. Dozvíte se, co přinese kompetenční rámec absolventa učitelství na olomouckou pedagogickou fakultu. Jak by se měla proměnit pregraduální příprava učitelů a učitelek ve světle probíhající reformy? Ptáme se oborové didaktičky Petry Šobáňové a studentů Matěje Komínka a Alexandera Ivanova.
Matěji a Alexi, tento rozhovor se má týkat kompetenčního rámce a zkvalitňování přípravy učitelů v České republice. Jaký studijní program jste studovali nebo studujete právě Vy a co bylo Vaší motivací ke studiu?
Matěj: Vystudoval jsem Výtvarnou tvorbu a Historii se zaměřením na vzdělávání (Bc.) a Výtvarnou výchovu a Dějepis (NMgr.) pro 2. stupeň ZŠ, SŠ a ZUŠ, obojí u nás na PdF. V současnosti jsem studentem 1. ročníku doktorského studia – program Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby)... Největší motivací ke studiu pro mě asi byl zájem o obor. Cíleně jsem si vybral zaměření, které mě bavilo.
Alex: Aktuálně, stejně jako Matěj, studuji doktorský program Výtvarná pedagogika na katedře výtvarné výchovy. Také předešlé studium jsem měl s Matějem společné. Ke studiu učitelství mne před pěti lety vedly dva důvody. První z nich byl ideový. Již od patnácti let pravidelně jezdím jako oddílový vedoucí na dětské tábory. Práce s dětmi a mládeží je činnost, ve které spatřuji smysl a která mne především mimořádně baví. Druhý důvod byl poněkud méně ušlechtilý. Na AVU jsem si nevěřil a kromě studia psychologie se mi studium učitelství jevilo jako téměř jediný humanitní obor, díky němuž bych se mohl poměrně snadno uchytit na trhu práce. Jelikož jsem se nechtěl vzdát umění ani historie, zvolil jsem si Pedagogickou fakultu UP, která jako jedna z mála v republice nabízela tuto studijní kombinaci. Ke studiu učitelství mne tedy vedl taktéž pragmatismus.
Rozhovoru se účastní taky Petra Šobáňová, již jsme oslovili hlavně proto, že byla členkou týmu, který na kompetenčním rámci pracoval. Znáte se navzájem? A pokud ano, odkud?
Matěj: Ano, s Petrou Šobáňovou se znám. Potkali jsme se nejprve během spolupráce na jednom z projektů pro pedagogickou fakultu a později také v hodinách didaktiky.
Alex: Ano, známe se, nyní na doktorátu již i více na osobní úrovni. S Petrou jsem se poprvé seznámil z pozice studenta navazujícího magisterského studia na seminářích, kde jsme se zabývali rozličnými didaktickými přístupy a metodami, které lze využít v hodinách výtvarné výchovy.
V říjnu 2023 byl na Národní konferenci ke Kompetenčnímu rámci absolventa učitelství představen dokument, který je společnou vizí přípravy učitelů a má sloužit k dalšímu zkvalitňování přípravy učitelů v České republice. Jako jedné ze členek autorského týmu bychom se rádi zeptali Petry, co vlastně zveřejnění kompetenčního rámce předcházelo?
Petra: Byl to dlouhý proces, během nějž se pravidelně scházela velmi pestrá skupina složená z různých aktérů pregraduální přípravy učitelů a učitelek. Scházeli jsme se on-line a začali pracovat na základě velmi dobrých podkladů, jež ministerstvo připravilo pro práci ve skupině. Pak jsme se vyjadřovali k různým odstínům a pojetí termínů, snažili jsme se výstižně popsat, co je pro nás jako vzdělavatele zásadní — a nakonec i to, jaká je naše představa kvalitního učitele nebo učitelky. Co má umět, jakými dovednostmi má disponovat, jaké mohou být úrovně těchto kompetencí na škále od čerstvého absolventa až po zkušeného, takřka ideálního učitele.
Celý text rozhovoru si můžete přečíst na portále Učitel21. Máte chuť zapojit se do debaty o kompetenčním rámci a způsobech jeho zavádění do života pedagogických fakult? Chcete debatovat o pregraduální přípravě učitelů a učitelek? Napište nám na vojtech.cesik@upol.cz!