„Nezdávat se, vždy se najde možnost.“
David Pham
„Stručně: odjakživa jsem chtěl pracovat s lidmi. Vím, že můžu pomáhat rodinám, jako byla ta moje. Myslím, že mám zkušenosti, které mohu předávat dál, které mohou pomáhat jiným. Jsem člověk s těžkým zdravotním postižením – budoucí speciální pedagog.
…a jasně: Celý svůj dosavadní život žiji jako člověk s přívlastkem ‚s postižením‘, a ve svém profesním životě chci tento přívlastek, pro někoho ryze negativní, co nejlépe a pozitivně využít. Na střední škole jsem měl povinnou praxi, kterou jsem absolvoval v Centru provázení, jež zajišťuje podporu rodinám v těžké situaci sdělení závažné diagnózy. Tato praxe mě velmi oslovila. Líbilo se mi komunikovat s rodinami, které jsou v podobné situaci, jako byla ta moje v době, kdy jsem ještě jako dítě procházel diagnostickým procesem. Přišlo mi důležité a skutečně potřebné předat jim nezbytné informace a poskytnout oporu v nelehké situaci. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak je pro mě důležité ukázat, čeho může člověk dosáhnout, navzdory zdravotnímu postižení, a že to rozhodně není konečná. A co mě formovalo? Od dětství chodím do skautu, jezdil jsem na tábory a různé akce, kde jsem si potvrdil, že mě práce s dětmi baví a naplňuje. Volba dalšího studia tedy logicky padla na speciální pedagogiku, konkrétně obor Speciální pedagogika – intervence. No a kde jinde, než v Olomouci?! Je tu přeci vyhlášená speciální pedagogika, je to studentské město a navíc jsem chtěl poznat Moravu. A bylo to rozhodnutí, kterého v žádném případě nelituji. Tahle fakulta toho má totiž hodně co nabídnout…
Myslím, že obor, který jsem si vybral, je ten pravý. Ale co je hlavní, dává mi smysl. A co mi studium speciální pedagogiky na PdF UP umožní? Kromě mnoha studijních a mimostudijních příležitostí bych měl jedno neskromné přání. Chtěl bych změnit celkový pohled lidí na osoby s postižením. Není, resp. by nemělo být, nic výjimečného na tom, že lidé s postižením studují, pracují nebo že se snaží žít aktivní život. Prožijte i vy svůj studentský život na PdF UP v Olomouci.“