Mezi mladými dospělými mateřství a rodičovství nejvíce odkládají vysokoškoláci

Repro: Žurnál UP
Středa 17. březen 2021, 14:46 – Text: Milada Křížková Hronová

Vědomostní úroveň vysokoškoláků ve specifických otázkách sexuálně reprodukčního zdraví s důrazem na odkládané těhotenství a rodičovství je nízká. Osvětu a pomoc se zvýšením úrovně znalostí v této oblasti nabídl projekt In Time – zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství. Vedle Pedagogické fakulty UP se na něm podílela Porodnicko-gynekologická klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

Porodnice Fakultní nemocnice Olomouc publikuje každý měsíc statistiku porodnosti, jejíž součástí je i věk nejmladší a nejstarší rodičky. Právě horní hranice věku rodiček bývá pravidelně zdrojem překvapení a podivujících se komentářů. Například v roce 2020 byl věk nejstarší rodičky 52 let a ani v jednom z měsíců neklesl pod 40 let. Lékaři, sociologové a statistici se shodují, že je tento trend dlouhodobý a rok od roku se prohlubuje.

„Vnímání toho, jaký věk rodičky je standardní a jaký už nikoliv, se mění. Dnes už rodička starší než čtyřicet let rozhodně není žádný extrém,“ uvedl Radovan Pilka, přednosta Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc. Statistická data jeho slova dokládají jasně. Zatímco v roce 1990 se celorepublikový věkový průměr všech matek pohyboval kolem 25 let, v roce 2007 byl průměrný věk všech rodiček v Olomouckém kraji 29,1 roku a v roce 2019 to bylo již 30,6 roku. Silnou vypovídací hodnotu má také srovnání počtu IVF cyklů (in vitro fertilizace), tedy lidově řečeno oplodnění ve zkumavce. Zatímco v roce 2007 tuto metodu asistované reprodukce uplatnili na olomoucké Porodnicko-gynekologické klinice v 664 případech, o deset let později to bylo již 3150 případů. Olomoučtí lékaři jsou úspěšnější i při léčbě neplodnosti – v roce 2007 byla po použití IVF metody gravidita klinicky prokázána u 76 žen, v roce 2017 jich bylo 245. I tento medicínský progres tak umožňuje ženám mateřství odkládat na později. „Dramatický nárůst počtu IVF cyklů se sice nevztahuje jen na rodičky ve vyšším věku, ale vypovídá o životním stylu a důsledcích sociálních a hodnotových změn současné společnosti,“ dodal Radovan Pilka.

I proto se Porodnicko-gynekologická klinika FN Olomouc v loňském roce zapojila do projektu In Time – zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství, který vznikl na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. Projekt se zaměřil na podporu prevence odkládání rodičovství a jeho hlavním cílem bylo a je rozvíjet úroveň znalostí, ale také motivovat k erudovanému rozhodování vysokoškolských studentů v této oblasti.

„V učebnicích pro základní, střední i vysoké školy se v kapitolách věnovaných plánovanému rodičovství lze dočíst výhradně o antikoncepci, ale zmínka o rizicích odkládání rodičovství do pozdějšího věku chybí. To jsme chtěli naším projektem alespoň zčásti napravit. Zaměřili jsme se přitom na vysokoškolské studenty, protože právě oni podle dostupných statistik odkládají mateřství a rodičovství častěji než jiné skupiny,“ uvedla Michaela Hřivnová, vedoucí odborného týmu z katedry antropologie a zdravovědy a Centra výzkumu zdravého životního stylu PdF UP.

S odkazem na pandemii covid–19 řešitelský tým převedl plánované aktivity do virtuálního prostředí a účastníci se tak mohli vzdělávat prostřednictvím online i offline aktivit. V první fázi běžel na webových stránkách projektu dotazníkový průzkum pro studentky a studenty. Jeho cílem bylo zjistit úroveň znalostí vysokoškoláků v oblasti reprodukčního zdraví. Řešitelé nakonec pracovali s daty z 844 vyplněných dotazníků a došli k výsledkům, které nejsou optimistické.

„I když lze kvitovat, že většina z respondentů se rodiči chce stát, jejich vědomostní úroveň ve specifických otázkách sexuálně reprodukčního zdraví s důrazem na problematiku včasného, respektive odkládaného těhotenství a rodičovství se jeví jako problematická a nízká,“ řekla Michaela Hřivnová.

Vedle dotazníkového šetření se odborníci věnovali vzdělávání respondentů. Vznikly tedukační karty, které vybraná témata stručně, výstižně, schematicky zpracovávají, vícestránkové pracovní listy nebo eduklipy, na nichž se podíleli odborníci z Porodnicko-gynekologické kliniky FN Olomouc, IVF Clinic Olomouc a Dětského centra Ostrůvek. Bližší informace o tématech, jakými jsou plánování rodičovství, výhody včasného těhotenství a rizika pozdního, odkládaného těhotenství, problematika neplodnosti, dárcovství vajíček i spermií nebo bio-psycho-sociální péče o dítě, se pak studenti i ostatní zájemci dozvěděli i ve virtuálních workshopech, jichž se účastnilo 334 posluchačů napříč Českou republikou.

„Jejich ohlasy jsou veskrze pozitivní. Samozřejmě že hodnocení přínosu naší práce pro danou cílovou skupinu bude možné až v průběhu času,“ doplnila Michaela Hřivnová. Nicméně ten bezprostřední je podle ní pro všechny úrovně cílových skupin, zejména pak pro primární cílovou skupinu účastnící se interaktivního vzdělávacího workshopu a využívající všech vytvořených edukačních materiálů, zjevný a hodnotitelný již nyní.

„Účastník cílové skupiny je dnes schopen vyhledávat relevantní informace k problematice reprodukčního zdraví s akcentem na oblast včasného rodičovství, je schopen těmto informacím porozumět a aplikovat je do svého běžného života. Je také schopen plánovat a rozhodovat o otázkách plánovaného mateřství, rodičovství tzv. včas, a to v kontextu bio-psycho-sociálního rozměru zdraví i dalších souvislostí. Podstatné je také to, že je schopen erudovaně vyhodnocovat možná pozitiva včasného mateřství, rodičovství z bio-psycho-sociálního hlediska a z tohoto hlediska je schopen zároveň vyhodnocovat možná rizika tzv. odkládaného, pozdního mateřství, rodičovství. Je schopen se také orientovat v problematice plánování rodičovství a otázkách asistované reprodukce v kontextu rozličných spirituálních, náboženských i socio-kulturních souvislostí a je také schopen vnímat péči o dítě v bio-psycho-sociálním kontextu,“ uzavřela vedoucí týmu projektu Michaela Hřivnová, která aktuální vědecké poznatky k problematice včasného mateřství a rodičovství shrnula s kolektivem autorů v monografii IN TIME – Kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých ve vztahu k těhotenství a rodičovství. Monografie mimo jiné apeluje na tvůrce kurikulární politiky k iniciaci implementace tématiky včasného, respektive odkládaného/pozdního těhotenství/rodičovství do kurikulárních dokumentů RVP při jejich následných revizích. O projektu více ZDE.

Projekt s názvem In Time – zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství (Formování a rozvoj zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukčního zdraví u mladých dospělých – studentů vysokých škol) byl řešený v rámci programu Podpora zdraví, zvyšování efektivity a kvality zdravotní péče pro rok 2020. Cílem projektu bylo formovat a rozvíjet úroveň zdravotní gramotnosti mladých dospělých, konkrétně vysokoškolských studentů do 26 let, v oblasti reprodukčního zdraví, prioritně s akcentem na motivaci a edukaci v přístupu k mateřství a rodičovství. Výzkum se uskutečnil v roce 2020 a zúčastnilo se jej 844 studentů s přiznanou heterosexuální orientací (664 žen, 180 mužů) 14 vysokých škol v České republice ve věkovém rozmezí 18–26 let s rovnoměrným zastoupením místa bydliště (vesnice, malé město, velké město). Vybrané výsledky dotazníkového šetření jsou dostupné ZDE. Edukační videa je možné zhlédnout ZDE.

Zpět