Zkušenosti ze Siauliai University využije Kateřina Veselá při práci v mateřské škole

Kateřina Veselá (vpravo), Kristýna Chaloupková a prorektor litevské Siauliai University Remigijus Bubnys.
Foto: archiv Siauliai University
wednesday 2. january 2019, 7:54 – Text: Milada Hronová

Litva jí byla vždycky sympatická. Kateřina Veselá, studentka pedagogické fakulty, ji měla možnost poznat díky studijnímu pobytu v rámci Erasmu. Na Siauliai University byla deset měsíců a v závěru pobytu dostala i ocenění od prorektora tamní univerzity. Teď se tam chystá znovu a chce dokončit svou bakalářskou práci.    

Od patnácti let působila Kateřina Veselá jako dobrovolník v dobrovolnickém centru Rolnička. Pravidelně docházela do rodiny chlapce s autismem. A někdy v té době si i uvědomila, že ji problematika, související s poruchami autistického spektra, velmi zajímá. Tak začala pomáhat i v Národním ústavu pro autismus (NAUTIS) a podala si přihlášku ke studiu speciální pedagogiky předškolního věku na Pedagogické fakultě UP.  

„Jednou budu učitelkou v mateřské škole. Své zkušenosti s dětmi, které mají některou z poruch autistického spektra, určitě využiji,“ říká sympatická studentka. Ještě než se tak ale stane, znovu vycestuje na Siauliai University. Tentokrát na dvouměsíční studijní výjezd za účelem sběru dat pro bakalářskou práci.   

„Obsahem mého výzkumu je srovnání situace rodin s dětmi s autismem v České republice a v Litvě. Sleduji roli finančního zázemí, roli úplné či neúplné rodiny. V dotaznících, které jsem připravila pro české i litevské rodiče dětí a jejich sourozence, se zaměřuji na vliv rodiny při vzdělávání jedince s autismem,“ vysvětluje Kateřina Veselá. V České republice oslovila rodiny, kterým se dříve už věnovala a zároveň připouští, že s jejich odpověďmi to není vždy jednoduché.

„Musím hodně vysvětlovat, co a proč po nich chci. V jejích očích jde o důvěrné informace, které nechtějí sdělovat, takže to není úplně jednoduché. V Litvě je to však ještě složitější. S výzkumem mi tam pomáhá jedna pedagožka ze Siauliai University, protože v tamních podmínkách je mi bariérou neznalost litevštiny. Paní docentka mé dotazníky v angličtině převádí do litevštiny,“ dodává. Angličtinu v Litvě prý nějak zvlášť nevyužije. Zkušenosti jí ukázaly, že starší generace ještě hodně používá ruštinu, jinak zemi vládne především litevština. A ta je podle Kateřiny Veselé hodně těžká. „Je jedním z nejstarších jazyků, pozůstatek sanskrtu,“ uvádí.

Pokud vše zvládne podle svých představ, vrátí se Kateřina Veselá z Litvy na konci března. Má jasnou představu, co by chtěla. „Pokusím se zvládnut i letní semestr, abych mohla dokončit bakalářské studium v řádném termínu. Vím, že mnohé bych nezvládla, kdybych neměla tak skvělého vedoucího práce Vojtecha Regece,“ říká. Věří, že se do Litvy zase vypraví. Už z prvního pobytu si společně se spolužačkou přivezla ocenění, které obdržela nejen za aktivitu v rámci tamních školních událostí, ale i za mimoškolní aktivity, jejichž prostřednictvím prezentovala Univerzitu Palackého. „Litva mi byla vždycky sympatická. Má krásnou přírodu a je mi mezi tamními lidmi dobře. Jejich na první pohled odtažitost mě naopak přitahuje.“