Doc. PhDr. Martina Fasnerová, Ph.D.

úterý 22. říjen 2019, 16:21 – Text: Dominik Rašek, Foto: Jakub Konečný

Martina Fasnerová se věnuje výzkumu problematiky prvopočátečního čtení a psaní a čtenářské gramotnosti. Je obhájkyní vázaného písma, jež podle ní rozvíjí u dětí kognitivní funkce a myšlení více než nově zaváděné písmo nevázané.

Docentka Martina Fasnerová působí na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci od roku 2007. Řadu let spojila svůj profesní život s katedrou primární a preprimární pedagogiky, od 1. 8. 2019 je členkou Ústavu pedagogiky a sociálních studií. Zabývá se elementárním čtením a psaním, je didaktičkou pro primární školy a věnuje se mimo jiné i vzdělávání nadaných dětí na prvním stupni základních škol. Na svém kontě má několik vydaných monografií a spolupráce na zajímavých projektech.

Její první vydanou knihou je monografie Současné předlohy písma na primární škole jako součást reforem ve školství z roku 2014, jež se zabývá současnými předlohami písma na primární škole. Řeší například, zda upřednostňovat písmo vázané, či nevázané. „Tato otázka je velice diskutabilní, protože od té doby, co Ministerstvo školství povolilo do základních škol nevázané písmo, jej někteří ředitelé v rámci školních vzdělávacích programů upřednostňují. Já jsem ale zastánkyní písma vázaného, více totiž rozvíjí kognitivní funkce a myšlení dětí. Proto je pro mě propagace vázaného písma velmi důležitá,“ dodává autorka.

V roce 2017 byla Martina Fasnerová oslovena nakladatelstvím Grada, aby napsala knížku o prvopočátečním čtení a psaní. Tato publikace, jež vyšla v lednu 2018, se zabývá nejenom nácvikem elementárního čtení a psaní, ale také metodami, jimiž se rozvíjí klíčová čtenářská gramotnost. Kniha se dále věnuje tématu přípravných tříd, nultých tříd atd. – má tedy souvislost s vyhláškou MŠMT o předškolním roce v mateřských školách. Zmíněná kniha byla v roce 2019 oceněna Čestným uznáním rektora UP. Stejné ocenění získala Martina Fasnerová i za monografii Jednotažné lineární písmo v kontextu písařské gramotnosti. V ní se autorka zabývá písařskou gramotností, jež je součástí širší gramotnosti čtenářské. V této souvislosti vyšla i její další kniha zabývající se různými problémy čtenářství u žáků 1. ročníku základních škol. Monografie s názvem Aspekty čtenářství žáků elementárního ročníku základní školy vznikla v rámci projektu IGA, jenž zkoumal metody učení čtení a jejich vliv na čtenářskou gramotnost. „Zjistili jsme, že když děti čtou genetickou metodou, tak vlastně hláskují a na konci první třídy mají v pochopení textu o něco lepší výsledky než žáci využívající analyticko-syntetickou metodu,“ prozradila autorka. 

Martina Fasnerová je rovněž spoluautorkou slabikáře, který vyšel pod nakladatelstvím Fraus. Slabikáře vznikly dokonce dva: jeden pro třídy využívající písmo vázané a ten druhý pro uživatele písma nevázaného. K tomu byla vydána živá abeceda a písanky – opět ve variantě pro vázané i nevázané písmo. Tato živá abeceda je unikátní v tom, že písanka pro uvolňovací cviky je implementována přímo do živé abecedy, takže děti nemusí nosit dvě učebnice a mají vše pohromadě. Vše je uzpůsobeno pro analyticko-syntetickou metodu ve výuce psaní a čtení, takže obě dovednosti se vlastně vyučují současně, a nikoliv izolovaně, jak je tomu u metody genetické.

Protože je doc. Fasnerová respektovanou odbornicí na elementární čtení a psaní, oslovují ji sdělovací prostředky, konkrétně např. MF DNES ve věci testu psacích potřeb pro prvňáčky. Vzniklý článek, jenž problematiku zviditelnil u široké veřejnosti, se zabývá srovnáním různých druhů per a rollerů pro žáky první třídy. Komparaci realizovala docentka Fasnerová současně s doktorkou Johnovou z TU v Liberci. Úsměvnou zajímavostí je, že obě odbornice se nezávisle na sobě shodly na tom, že čím levnější pero, tím je pro prvňáčky vhodnější. Rodičům lze tedy doporučit, aby nepodléhali křiklavým reklamám, ale aby se řídili vlastním úsudkem a doporučením učitelek-elementaristek. Článek s názvem „Neutrácejte zbytečně, stačí pero za pár korun“ vyšel v září roku 2018. V textu doc. Fasnerová připomíná, že v první třídě jsou klíčové i zdánlivé drobnosti: např. zda si dítě umí správně sednout a uchopit pero. Vhodné pero přitom pomáhá: např. při nesprávném špetkovém úchopu pero se špičkou nepíše, kdežto ostatní pera píšou při jakémkoliv úchopu – a tím také mohou u dětí zafixovat nesprávný způsob psaní. V současné době se samozřejmě zohledňují i jiné aspekty psaní: například rychlost, efektivnost a čitelnost – a proto se doporučují i jiná, jednorázová pera. Módou jsou dnes také tzv. gumovací pera; při jejich používání však nefunguje tolik potřebná zpětná vazba zahrnutá přímo do písanek. Děti do evaluačního okénka zaznamenávají, jak se jim grafémy povedly, a jsou tak motivovány ke zlepšování svých schopností. Pokud se však nepovedený grafém vygumuje, nebývá sebehodnocení tak účinné. Autoevaluaci přitom Martina Fasnerová – ve shodě s pedagogy – vnímá jako důležitou již od první třídy. Sebehodnocení má podle ní velký vliv na vzdělávání a růst každého člověka již od útlého věku. Sebehodnocení bylo zavedeno do školních vzdělávacích programů v rámci kurikulární reformy od září 2007. Není bez zajímavosti, že kurikulem se doc. Fasnerová zabývala jako koordinátorka i jako autorka ŠVP na jedné ze škol.

Docentka Fasnerová se během své profesní dráhy podílela na řešení mnoha projektů. Jedním z nejambicióznějších a také nejnáročnějších byl projekt, jehož cílem byl vznik imerzní mateřské školy v Olomouci. Ve spolupráci s někdejší prorektorkou prof. Obornou byl připraven projekt bilingvní mateřské školy, v níž by výuka již u nejmenších dětí probíhala v cizím jazyce. „Této myšlence ale stála v cestě překážka v podobě školského zákona, kde je uvedeno, že výuka dětí mladších šesti let musí probíhat v mateřském jazyce. Tím pádem nepřipadala imerze jako taková v úvahu,“ vysvětluje Fasnerová. Projekt nakonec vyústil v otevření kroužku čínštiny v Mateřské škole Jílová v září 2018. „Kroužek probíhá jednou týdně, působí v něm dvě lektorky čínštiny, doktorandky Konfuciova institutu Univerzity Palackého. K těmto lektorkám jsme přizvali studentku oboru UMŠ Pedagogické fakulty UPOL, která dohlíží na správný didaktický průběh výuky,“ doplňuje Fasnerová. Tento ojedinělý projekt, k jehož realizaci přispělo i Statutární město Olomouc, považuje nakonec za úspěšný.

Jako akademická pracovnice PdF UP je Martina Fasnerová pravidelně spoluřešitelkou různých projektů. K nim aktuálně patří například projekt s názvem ITEP, jehož hlavním řešitelem je docent Čestmír Serafín. Projekt se zabývá zvyšováním kompetencí studentů pedagogické fakulty v oblasti aktivizačních metod. Pro studenty jsou připraveny zvláštní disciplíny nad rámec učebních plánů, jejichž náplň často vznikla přímo z podnětu studentů. „Největší zájem je o kurz komunikace mezi pedagogem a rodiči a také mezi pedagogem a různými centry navázanými na inkluzivní vzdělávání,“ prozradila Fasnerová. S inkluzivním vzděláváním souvisí rovněž projekt IVOK, na němž Martina Fasnerová taktéž participuje. Projekt, jehož hlavním řešitelem je docent Jiří Langer, se zabývá zapojením dětí z vyloučených skupin do kolektivu. V projektu byly mimo jiné vytvořeny adaptační programy, pro školy byly zajištěni asistenti. „Pomáhají dětem se začleněním třeba i ve školních klubech, pomáhají jim s přípravou na výuku a podobně. Byly vytvořeny také metodické příručky, které asistentům pomáhají rozvíjet například komunikační dovednosti dětí nebo zrakovou diferenciaci při výuce písmen,“ doplňuje docentka Fasnerová.

Martina Fasnerová plánuje pokračovat ve výzkumu čtenářské gramotnosti – konkrétně u žáků 2. ročníků ZŠ v návaznosti na vyučovací metody, kterými se žáci učí číst a psát v elementárním ročníku. Výzkum bude probíhat opět v rámci projektu IGA a kromě něj se rýsují i další.

Zpět