Prof. MgA. Petr Planý

grafika a foto: Jakub Konečný
Středa 29. leden 2020, 11:01 – Text: katedra hudební výchovy

Prof. MgA. Petr Planý působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Profesuru získal v roce 2012 na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.

 

"Per aspera ad astra, překážky jsou od toho, aby byly překonány."

Jeho vstup do hudebního života nebyl příliš šťastný. Ve svých dvanácti letech sice vyhrál klavírní soutěž v Ostravě a bylo mu umožněno studium v nultém ročníku ostravské konzervatoře, po šesti letech, již jako řádný student konzervatoře, byl hospitalizován a na doporučení lékařů přerušil studium, aby se léčil „poctivou prací“, tedy manuálně. Pročež soustružil v Třineckých železárnách kola k důlním vozíkům, připravoval šamotové cihly k vypálení do vysokých pecí, byl závozníkem traktoristy v zemědělském družstvu v Oldřichovicích, sázel stromky na Lesní správě v Tyře v Beskydách, kopal kanály na IPS. 

Posléze se vrátil na konzervatoř, řádně ji ukončil absolutoriem, vojnu „provalčíkoval“ jako korepetitor vojenského baletu Armádního uměleckého souboru v Praze, kde se zcela zamiloval do varhan, které slyšel na tehdy neuvěřitelně navštěvovaných koncertech u sv. Jakuba či sv. Mikuláše. Pak opět korepetoval již v ostravském divadle (kupříkladu Čajkovského Labutí jezero), vrátil se však do Prahy, aby se věnoval varhanám. 
Našel si soukromé učitele, J. Pokornou a J. Vodrážku, kteří jej zdarma vedli pod podmínkou, že se přihlásí k přijímacím zkouškám na AMU. Aby měl čas cvičit a z čeho žít, pracoval jako uklízeč Právnické fakulty Univerzity Karlovy (jak s úsměvem Planý připomíná, byla to jeho první univerzitní kariéra), na pánském penzionu v Dejvicích, kde bytoval, vstával ve 3:30, pěšky (aby ušetřil) došel na nám. Curieových, uklidil katedru kriminalistiky, na ucpaná WC fasoval kyselinu solnou, následovala čítárna Klementina, kde se připravoval na zkoušky z hudební teorie. Odpoledne pak opět pěšky na Smíchov-Šantovku, kde v kostele Českobratrské církve (kdysi zde působila dr. M. Horáková) denně cvičil na varhany 5–8 hodin. Jeho nezdolná píle a houževnatost doznala výsledku, Petr Planý byl po velmi náročných zkouškách přijat na varhanní oddělení Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Svá studia zakončil veřejným koncertem a státnicemi v roce 1983. 

Pracoval, již ženatý a jako dvojnásobný otec, na LŠU ve Vítkově. Zde měl štěstí na báječné muzikanty a kolegy z ostravské konzervatoře, absolventy JAMU v Brně, klavíristy P. Hanouska (prvního učitele klavíru fenomenálního L. Vondráčka) a R. Adámka, dnes profesora Katolické univerzity v Ružomberku.

Petr Planý působil na pobočce LŠU v Budišově nad Budišovkou, kde v nádherném barokním chrámu stále pilně cvičil; velebné tóny Bachových varhanních skladeb, linoucí se z kostela, však neušly pozornosti jistých orgánů. Byl varován, že bude vyhozen z práce, s malými dětmi na krku to nebyla žádná legrace. 

Naštěstí brzy nato přišla sametová revoluce. Petru Planému se otevřel svět, to už působil jako odborný asistent katedry hudební výchovy v Olomouci, a jeho koncertům již nic nemohlo bránit. Do dnešního dne dával sólové koncerty v USA (6 výjezdů), Rusku (4), Japonsku, Ukrajině (4), ve všech zemích západní i střední Evropy, vystupoval na prestižních varhanních festivalech v tak důležitých destinacích, jako je např. New York City, Moskva, Tokio, Londýn, Řím, Paříž, Palma de Mallorca, Lvov; samozřejmě rovněž na významných festivalech v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě, kuriózně i na mnoha místech Východofríského souostroví v Severním moři či na ostrově Man; nejseverněji koncertoval a byl členem jury mezinárodní varhanní soutěže v Archangelsku. 

Členem porot varhanních soutěží byl často v Itálii, Rusku a v České republice. Planý rovněž přednáší či vede mistrovské kurzy v zahraničí, např. na University of Michigan, Ann Arbor, na Čajkovského konzervatoři v Moskvě, na univerzitě Nanzan v japonské Nagoya a na italských konzervatořích v Monopoli a L’Aquila. Přednáší nejen dějiny české varhanní literatury, ale rovněž tak kurzy aplikované tonální harmonie a kontrapunktu. 

Petr Planý kromě hry na varhany postgraduálně vystudoval na AMU v Praze hudební teorii. Na KHV PdF UP v Olomouci v minulosti vyučoval varhany v akreditovaném oboru Hudební výchova a hra na hudební nástroj, nyní přednáší hudební teorii, harmonii a kontrapunkt, tradiční předměty výkonných varhaníků. 

Umělecká hra na varhany je výsledkem nejen technické zručnosti prstů a nohou (pedálová hra), ale především schopnosti harmonicky a kontrapunkticky hudebně myslet, improvizace je právě proto doménou varhaníků. 

Petr Planý vedl bezpočet bakalářských a magisterských prací, je místopředsedou oborové komise studijního doktorského programu Hudební teorie a pedagogika, je školitelem tuzemských i zahraničních doktorandů (v anglickém jazyce), byl řešitelem několika grantů, oponentem GAČR, zasedá v habilitačních a profesorských komisích, publikoval monografii „Aspekty recepce hudební mluvy a pojetí improvizace na mimohudební náměty na ZUŠ“. 

Svou hlubokou znalost stavby varhan a varhanní kultury zúročil ve funkci organologa Arcidiecése olomoucké, byl členem komise Ministerstva kultury ČR pro udělování licencí k restaurování památkově chráněných varhan a zvonů. 

Energii a elán ve svém životě čerpá Petr Planý mimo jiné v denním praktikování Schultzova autogenního tréninku, který si osvojil pod vedením dr. R. Grumlíka během hospitalizace v roce 1970. Trvalou inspirací je mu krásná literatura, fotografie, literatura nejen varhanní (J. S. Bach, C. Franck), ale stejně tak i klavírní (zejména dílo F. Chopina), a rovněž tak láska k pedagogické činnosti. Petr Planý rád učí, je vlídným a skromným učitelem.

Habilitoval se v roce 1999 na Masarykově univerzitě v Brně, profesuru získal v roce 2012 na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Během profesorského řízení Petra Planého pronesla před Uměleckou radou JAMU její emeritní rektorka, prof. Alena Veselá, tato slova, „Petr Planý je varhaník evropského formátu“.

Zpět