Státní doktorské zkoušky (SDZ)

Pokyny ke státní doktorské zkoušce – pro všechny programy 

Související platné normy:  

• vnitřní norma UP A-10/2011 – ÚZ05 Studijní a zkušební řád Univerzity Palackého v Olomouci (V. úplné znění), čl. 41, 42, 43 
• vnitřní předpis PdF-A-19/01 Vnitřní předpis Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci k provedení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Palackého v Olomouci, čl. 2
• vnitřní norma UP R-B-17/08 – ÚZ01 Zadání tématu, odevzdávání a evidence údajů o bakalářské, diplomové, disertační práci a rigorózní práci a způsob jejich zveřejnění 

Přihláška ke státní doktorské zkoušce:  

Formulář přihlášky je k dispozici na webových stránkách DSP v sekci Dokumenty a formuláře. 

Přihláška musí obsahovat doporučení školitele a jeho podpis. Odevzdává se s tištěnou verzí tezí disertační práce (1 ks). Současně student zašle teze e-mailem v elektronické podobě na oddělení pro DSP (jana.dostalova@upol.cz). 

Dle Vnitřního předpisu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci k provedení Studijního a zkušebního řádu Univerzity Palackého v Olomouci PdF-A-19/01 jsou pro splnění podmínky pro připuštění ke státní doktorské zkoušce studenti DSP se standardní dobou 4 roky povinni získat v průběhu studia alespoň 140 kreditů z celkového počtu 240. 

Pro splnění podmínky pro připuštění ke státní doktorské zkoušce jsou studenti DSP se standardní dobou studia 3 roky povinni získat v průběhu studia alespoň 100 kreditů z celkového počtu 180 kreditů.  

Doporučený termín vykonání SDZ: v předposledním ročníku studia. 

V termínu do dvou týdnů po vykonání státní doktorské zkoušky je nutné vložit do Portálu/Moje studium/Témata VŠKP všechny potřebné údaje o připravované disertační práci, vytisknout formulář „Podklad pro zadání disertační práce“ a odevzdat podepsaný studentem, školitelem a předsedou příslušné oborové rady na oddělení pro doktorská studia PdF UP. 

Požadavky ke státní doktorské zkoušce

Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

Student se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce po splnění všech povinností daných jeho studijním plánem a předpisy UP v Olomouci a Pedagogické fakulty UP v Olomouci.  

U státní doktorské zkoušky prokáže student před zkušební komisí hlubokou znalost problematiky spadající do daného studijního programu, způsobilost osvojovat si nové vědecké poznatky a tvůrčím způsobem je používat v praxi. 

V rámci státní závěrečné zkoušky je student povinen prokázat osvojené znalosti a dovednosti zejména z okruhů povinných a povinně volitelných disciplín, a to především v oblasti, na kterou je zaměřena jeho disertační práce.  

S přihláškou ke státní doktorské zkoušce odevzdají studenti teze připravované disertační práce v rozsahu max. 15 stran textu (přílohy se do uvedeného počtu stran nezapočítávají).  

• Obecný návrh struktury tezí: cíl práce, teoretická východiska, metodologie výzkumu, dosavadní výzkumná zjištění, zamýšlený přínos práce. 
• Přílohy tezí: CV studenta, soupis odborných aktivit a publikační činnosti, seznam prostudované odborné literatury.   

Týden před konáním zkoušky odevzdá student vydané/vytištěné texty svých publikačních výstupů. 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

1. Základní výzkumná témata v oblasti didaktiky literatury a mediální výchovy. Výzkumy čtenářství, čtenářské a mediální gramotnosti v ČR a v zahraničí. 
2. Mediální gramotnost v teorii a praxi – definice, mediální gramotnost v systému gramotností, způsoby zvyšování mediální gramotnosti v populaci. 
3. Čtenářská gramotnost v teorii a praxi – definice, čtenářská gramotnost v systému gramotností, způsoby rozvoje čtenářské gramotnosti. 
4. Čtení a psaní jako problém didaktický. Aktuální tendence ve výuce ČJL. 
5. Interpretace uměleckého textu v literární výchově. Charakteristika interpretačních přístupů (zaměření na text, čtenáře, autora, kontext apod.). 
6. Specifika porozumění informačnímu textu. Zkoumavé/oborové čtení – práce s informačním textem ve škole. Specifika elektronického textu v online prostředí. 
7. Čtenářství. Čtenářské strategie a možnosti jejich rozvoje. Záznamy z četby. Uplatnění metod kritického myšlení při čtení textu. Kritický rozbor mediálních textů ve škole.  
8. Poezie v systému literární výchovy a specifika její recepce. Výzkumy recepce uměleckého textu a jejich přínos pro pedagogickou praxi. 
9. Komunikace ve školní třídě. Specifika pedagogické komunikace v literární výchově. Mediální komunikace. Pedagogická komunikace v mediální výchově – srovnání protekcionistického a empowerment přístupu.  
10. Ekolingvistika a mediální výchova jako téma didaktiky mateřského jazyka. 
11. Autenticita rozvoje komunikačních dovedností ve výuce mateřského jazyka 
12. Tradiční, moderní a postmoderní texty v literární výchově na ZŠ. 
13. Didaktická reflexe dětství, dospívání a aktuálních společenských problémů v literatuře pro děti a mládež. Young adult literatura – její místo v četbě dospívajících a v literární výchově. 
14. Mediální výchova jako průřezové téma v kurikulárních dokumentech, integrace prvků mediální výchovy do vzdělávacích oborů a oblastí. 
15. Výzkumy mediální gramotnosti se zaměřením na aktéry vzdělávání (učitelé, studenti). Mediální gramotnost obyvatel České republiky pohledem výzkumu. 
16. Veřejnoprávní a komerční média, jejich vlastnosti a specifika. Regulace mediálního trhu a mediálního obsahu. 
17. Reklama jako klíčové téma mediální výchovy, typy reklamy. Mediální stereotypy v reklamě. Mediální manipulace. Regulace reklamy. 
18. Fact-checking v mediální výchově. Kognitivní zkreslení a jejich specifika. Zásady efektivního fact-checkingu. 
19. Dezinformace jako celospolečenský problém. Výzkumy zaměřené na percepci a produkci dezinformací v ČR (a v zahraničí). Typologie šiřitelů dezinformací. Klíčová dezinformační témata. 

Průběh státní doktorské zkoušky 

Státní doktorská zkouška má dvě části: 

• prezentace tezí připravované disertační práce v rozsahu 15 minut a jejich obhajoba; 
• ústní zkouška – odpovědi na dotazy členů komise z předem zveřejněných zkušebních okruhů a prostudované literatury.  

Za standardní formu zkoušky považujeme především samostatný strukturovaný a spisovný projev prokazující orientaci ve stanovených tématech, schopnost formulovat a reflektovat různá hlediska či problémy. 

Didaktika informatiky a digitálních technologií                                           

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

Student se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce po splnění všech povinností daných jeho studijním plánem a předpisy UP v Olomouci a Pedagogické fakulty UP v Olomouci.  

Důležitou součástí státní doktorské zkoušky je obhajoba tezí disertační práce, které jsou konkretizovaným a finalizovaným projektem disertační práce. Teze disertační práce představují shrnutí poznatků osvojených nejen v rámci povinných a povinně volitelných disciplín a navazují na výstupy vědecko-výzkumných aktivit studenta. Teze disertační práce vycházejí ze stanovených cílů a obsahují syntézu a zhodnocení současného stavu zkoumání v dané oblasti didaktiky informatiky a digitálních technologií, které vytvářejí fundament pro propracovaný design empirického výzkumu. Teze disertační práce student odevzdává ve stanoveném termínu před státní doktorskou zkouškou. 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

Vybrané problémy informatiky a digitálních technologií 

Okruhy  

1. Historie, současnost a budoucnost výpočetní techniky, počítačů, informatiky a digitálních technologií. Pozitivní a negativní vliv informatiky a digitálních technologií na vývoj společnosti a života v ní. 
2. Vícejádrové procesory, víceprocesorové systémy. Efektivní nástroje a mechanismy pro gridové výpočty, „Cloud Computing“.  
3. Multiagentové systémy – vývoj agentových architektur, návrh a vývoj strategií pro vytváření koalicí agentů a na modelování sociálního chování agentů.  
4. Nástroje na paralelní zpracování informací. Význam standardizace a protokolů, počítačová, internetová a informatická bezpečnost.   
5. Programovací prostředky, algoritmy, aplikace, kompilátory a nástroje pro paralelní výpočty.  
6. Paralelní systémy s distribuovanou pamětí. Paralelní programování. Paralelní a distribuované zpracování informací.   
7. Velká data a redukce jejich komplexity – úskalí statistické analýzy velkých dat. Cloudové výpočty pro analýzu velkých dat.  
8. Metody a přístupy pro zpracování informací a tvorbu znalostních bází. Znalostní a expertní systémy. Implementační možnosti báze znalosti.  
9. Data mining – hledání informací, vztahů a znalostí z dat. Základní principy dobývání znalostí z dat pomocí metod umělé inteligence a strojového učení.  
10. Umělá inteligence a virtuální realita. Informatika jako složka lidské kultury. Produkty informatiky, digitální technologie a člověk. Vztahy informatiky s digitálními (informačními) technologiemi, s technikou, s ekonomikou a ekologií.   

Didaktika informatiky a digitálních technologií

Okruhy

1. Místo didaktiky informatiky a digitálních technologií v systému vědních disciplín. Didaktika informatiky jako oborová didaktika.  Didaktika programování jako předmětová a jako oborová didaktika.   
2. Kurikulární transformace, determinanty a proměny kontextu tvorby kurikula se zaměřením na výuku informatiky. Rámcové a školní vzdělávací programy v oblasti informatiky a ICT.   Informatika jako předmět a jako prostředek vyučování.  Didaktická transformace či didaktická rekonstrukce pro soudobou výuku informatiky.   
3. Konstruktivistické pojetí procesu výuky informatiky, podmínky. Kreativita ve vyučování informatiky.  
4. Informatické kompetence pro život v informační společnosti založené na vědomostech. Specifika práce s talentovanými žáky v informatice. Problémové a projektové vyučování informatiky.   
5. Konektivismus, badatelsky orientovaná výuka, učení se objevováním ve vyučování informatiky.  
6. Informatické a algoritmické myšlení a informační gramotnost. Rozvoj informatického, informačního, algoritmického a programátorského myšlení. 
7. Programování vs. tvorba aplikací v programovacím prostředí. Rozvoj algoritmického a programátorského myšlení. Změna paradigmat v programování (konstruktivistické, funkcionální, objektově-orientované …). 
8. Učitelská profese a osobnost učitele, učitel informatiky v současnosti. Dimenze profesionality učitele oboru (odborné, diagnostické, didaktické aj.).  
9. Postupy a metody hodnocení programátorského výkonu žáka. Úlohy národních a mezinárodních programátorských soutěží a analýza jejich řešení.  
10. Národní i mezinárodní výzkumy výuky a školního vzdělávání v oblasti informatiky a ICT. Kvalita, evaluace, kontrola a hodnocení vzdělávacích výsledků z informatiky. 

Teorie a metodologie vědy  

Okruhy 

1. Pojetí vědy, výzkumu z pozic pozitivismu a neopozitivismu (Comte, Durkheim, Carnap), teorie falzifikace (Popper), paradigmat ve vědě (Kuhn), sociologického obratu ve filozofii vědy.   
2. Formulace výzkumného problému, formulace výzkumné otázky, hodnocení stavu poznání problematiky – přehledová studie, odborné zdroje (odborné časopisy a literatura, práce s odbornými databázemi a databázemi dotazníků a testů – C.E.E.O.L., ERIC, PAO, PIO, ProQuest, PSYNDEXplus with Testfinder, Springer Link, Wiley Interscience a další relevantní zdroje využitelné v didaktice informatiky).   
3. Teoretický výzkum: formulace výzkumné otázky, přehled literatury a zdrojů k tématu, reflexe a identifikace problémů a kritérií, návrh teoretické formulace odpovědi a hypotéza, zapojení do diskursu vztahujícího se k problému, upřesňování teoretické hypotézy, přijetí či odmítnutí, diskuse o dopadu teorie.  
4. Historie a současný stav kvantitativních výzkumů v didaktice informatiky, teoretická východiska a volba kvantitativní metodologie, výhody a nevýhody kvantitativní metodologie ve vztahu k výzkumnému problému.  
5. Kvantitativní výzkum – pravidla pro formulaci hypotéz, volba adekvátních metod sběru dat, metody ověřování hypotéz, věcné a statistické hypotézy ve výzkumu.   
6. Kvantitativní výzkum – využití pokročilých statistických metod (včetně vícerozměrných). 
7. Teoretická východiska a volba kvalitativní metodologie v didaktice informatiky, výhody a nevýhody kvalitativní metodologie ve vztahu k výzkumnému problému, etnografický, fenomenologický, narativní, dramaturgický přístup, analýza údajů.  
8. Induktivní analýza. Tematická analýza. Zakotvená teorie, výsledky kvalitativního výzkumu a jejich prezentace.  
9. Smíšený výzkumný design, jeho výhody a nevýhody.  
10. Etické zásady vědecké a výzkumné a publikační práce. 

Průběh státní doktorské zkoušky 

Student při státní doktorské zkoušce prokazuje hlubší teoretické znalosti v oboru Didaktika informatiky a digitálních technologií a jeho širším vědním základě, dále způsobilost osvojovat si nové vědecké poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem je používat. 

V rámci státní závěrečné zkoušky je student povinen prokázat osvojené znalosti z oblasti povinných a povinně volitelných disciplín, a to především díky analýze, syntéze, zhodnocení osvojených znalostí a demonstrace možností jejich aplikace v oblasti, na kterou je zaměřena jeho disertační práce.  

Státní doktorská zkouška je tvořena dvěma okruhy: 

• teoretický a metodologický základu oboru, tj. didaktiky informatiky a digitálních technologií,  
• specializační s vazbou na tematiku disertační práce.  

V rámci státní doktorské zkoušky student předloží seznam prostudované relevantní literatury (která bude alespoň z 1/3 čerpat ze zahraničních zdrojů), soupis své publikační činnosti, prezentací a přehled konferenčních vystoupení.  Student DSP stručně charakterizuje před komisí cíle, teoretická východiska, metody a předběžné výsledky své disertační práce. 

Hudební teorie a pedagogika                                                                        

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

• Splnění všech studijních povinností vyplývajících z ISP. 
• Vypracování tezí proponované disertační práce, obsahující charakteristiku stavu rozpracování jednotlivých částí (kapitol) a bibliografii. Minimální rozsah 30 normostran. 
• Příloha tezí: vědecké CV, soupis publikačních, recenzních, konferenčních, uměleckých, projektových výstupů a stáží za celé období DSP. 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

1. Metodologické aspekty interdisciplinárního výzkumu v oblasti muzikologických, pedagogických a psychologických věd. 
2. Komparační strategie výzkumu současných a historických hudebně edukačních koncepcí a pojetí. 
3. Vnímání a kognitivní zpracování hudby jako výzkumný problém. 
4. Kognitivní přístupy při výzkumu ontogeneze hudebnosti 
5. Pedagogicko-psychologická diagnostika hudebnosti. 
6. Muzikoterapeutické aspekty hudební edukace. 
7. Hudební postoje a preference v synchronním a asynchronním kontextu. 
8. Specifika hudební interpretace, produkce a recepce v rámci hudebně edukačním. 
9. Elementární komponování v hudební edukaci. 
10. Čeští skladatelé 20. století (B. Martinů, L. Janáček). 
11. Hudební historiografie se zaměřením na oblast Moravy. 
12. Teorie a historiografie nonartificiální hudby v kontextu hudební edukace. 
13. Informační technologie aplikované v hudebně edukačním kontextu. 
14. Hudebně teoretické a hudebně psychologické souvislosti v procesu hudební enkulturace. 

Průběh státní doktorské zkoušky 

1. Zahájení (předseda zkušební komise).  
2. Představení doktoranda jeho školitelem. 
3. Prezentace tezí proponované doktorské práce doktorandem (v programu PowerPoint). Prezentace obsahuje vymezení předmětu práce, cílů a teoretických východisek, přehled a kritické zhodnocení předchozích badatelských výsledků v dané oblasti, charakteristiku hlavních částí a předpokládaný vědecký přínos výsledků práce pro danou oblast bádání.  
4. Položení tří otázek doktorandovi členy zkušební komise ze zkušebních okruhů, které tvoří hlavní oborový vědecký a výzkumný prostor i příbuzná interdisciplinární vědecká teritoria, pěstovaná na školitelském pracovišti. Otázky mohou být tematicky spřízněny s obsahem disertační práce.  
5. Zodpovězení položených otázek i doplňujících dotazů, vycházejících ze zkušebních okruhů i tezí disertační práce.  
6. Odborná rozprava členů zkušební komise s doktorandem. 
7. Celkové zhodnocení prezentace i odpovědí doktoranda na zkušební otázky, včetně kvality zapojení do odborné rozpravy.  
8. Tajné hlasování. 
9. Vyhlášení výsledků SDZ (předseda zkušební komise). 

Matematická gramotnost ve vzdělávání

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

1. Student se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce po splnění všech povinností daných jeho studijním plánem a předpisy UP v Olomouci a Pedagogické fakulty UP v Olomouci.  
2. S přihláškou ke státní doktorské zkoušce odevzdají studenti teze připravované disertační práce v rozsahu max. 15 stran textu (přílohy se do uvedeného počtu stran nezapočítávají).  

Obecný návrh struktury tezí: cíl práce, teoretická východiska, metodologie výzkumu, dosavadní výzkumná zjištění, zamýšlený přínos práce. 

Přílohy tezí: CV studenta, soupis odborných aktivit a publikační činnosti, prezentací, přehled konferenčních vystoupení, seznam prostudované odborné literatury. 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

Státní doktorská zkouška je tvořena dvěma okruhy: 

• teoretický a metodologický základ oboru, tj. matematické gramotnosti, 
• specializační s vazbou na tematiku disertační práce.  

  Zkušební okruhy pro státní doktorskou zkoušku: 

1. Mezinárodní výzkumy PISA a TIMSS zaměřené na matematickou gramotnost. Historie, vývoj, aktuální výsledky, rozdíly. 
2. Matematická gramotnost. Vymezení pojmu v širších souvislostech. Složky matematické gramotnosti (situace a kontexty, matematický obsah, matematické kompetence). Matematická gramotnost v kurikulárních dokumentech. 
3. Rozvoj matematické gramotnosti prostřednictvím vybraných matematických oborů (hladká optimalizace, nehladká optimalizace, algebraické struktury, lineární programování, teorie her, teorie čísel, konstrukční geometrie, kombinatorika, pravděpodobnost).  
4. Rozvoj matematické gramotnosti s využitím digitálních technologií.  
5. Metody a formy práce na rozvoj matematické gramotnosti ve výuce matematiky. 
6. Úlohy na rozvoj matematické gramotnosti. Specifika. Matematický obsah. Výběr vhodných úloh dle věku žáků. Metody řešení.  
7. Matematické modely reálných situací včetně jejich řešení.  

  Student při státní doktorské zkoušce prokazuje hlubší teoretické znalosti v oblasti matematické gramotnosti a v jejím širším vědním základě, dále způsobilost osvojovat si nové vědecké poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem je používat. V průběhu státní závěrečné zkoušky je student povinen prokázat osvojené znalosti z oblasti povinných a povinně volitelných disciplín, a to především v oblasti, na kterou je zaměřena jeho disertační práce. 

Průběh státní doktorské zkoušky 

Státní doktorská zkouška má dvě části: 

• Obhajoba tezí disertační práce. Student DSP stručně charakterizuje před komisí cíle, teoretická východiska, metody a předběžné výsledky své disertační práce (cca 15 minut).  
• Ústní část. V rámci ústní zkoušky si doktorand vylosuje dva okruhy, o kterých pohovoří na základě doporučené literatury, a zodpoví dotazy členů komise. 

Pedagogika 

Vzor struktury a obsahu – Teze disertační práce 

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

• Splnění všech studijních povinností vyplývajících z ISP. 
• Teze (min. rozsah 30 stran, max. rozsah 45 stran), nečíslovanou součástí tezí je i publikační činnost doktoranda, stručné CV a další aktivity doktoranda (např. zapojení do projektů, lektorování kurzu, aktivity mimo UP apod.). 
• Seznam prostudované relevantní literatury (která bude alespoň z 1/3 čerpat ze zahraničních zdrojů). 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

Znalosti budou ověřovány na základě tematických okruhů státní doktorské zkoušky (studentovi budou v rámci ústní zkoušky zadány minimálně 2 tematické okruhy). 

1. Pojetí vědy a výzkumu, obraty ve filosofii vědy ve vztahu k pedagogice. Etické zásady vědecké a výzkumné a publikační práce. 
2. Teoretický výzkum: vztah výzkumných otázek a ke zvolenému designu a celkové propojení teoretických východisek k návrhu projektu výzkumu při zachování etických zásad.  
3. Historie a současný stav kvantitativních výzkumů v pedagogice, teoretická východiska. Výhody a nevýhody kvantitativní metodologie a volba kvantitativní metodologie s ohledem na koncipované zaměření disertační práce (tezí disertační práce). 
4. Smíšený výzkumný design (jeho výhody a nevýhody) s ohledem na zaměření disertační práce (teze disertační práce). 
5. Historie a současný stav kvalitativních výzkumů v pedagogice, teoretická východiska a volba kvalitativní metodologie, výhody a nevýhody kvalitativní metodologie s ohledem na koncipované zaměření disertační práce (tezí disertační práce). Smíšený výzkumný design, jeho výhody a nevýhody. 
6. Proměna názorů na cíle a obsah výchovy v kontextu společenského vývoje.  
7. Výchovné prostředky v kontextu společenského vývoje s ohledem na středoevropskou a anglosaskou tradici a jejich možnosti a uplatnění v současnosti. Tradicionalismus versus inovace.  
8. Diskurzivní analýza vlivu různých filozofických směrů 19. a 20. století na vývoj pedagogiky jako vědecké disciplíny 
9. Teorie hodnot v dějinách filozofie a její odraz v pedagogické teorii a praxi. Etika sociálních důsledků jako teoretické východisko učitelské etiky. 
10. Identifikace společenských vlivů na edukační proces z různých úhlů pohledu: vztahy mezi individuálním a sociálním ve výchově, kulturní krize, problém hodnotové výchovy, smysl a účel výchovy. 
11. Podstata výchovy a jejího řízení v různých společnostech na základě utváření jejich kultury. 
12. Aktuální problémy psychologického výzkumu edukační reality u nás a v zahraničí. 
13. Teorie učení a jejich odraz ve směrech pedagogického myšlení. 
14. Interindividuální rozdíly procesu učení. Hlavní přístupy ke kognitivnímu vývoji.  
15. Teoretické ukotvení stylů žákova učení z pohledu teorie poznání a teorie učení. 
16. Motivační a emocionální faktory edukace.  
17. Psychosociální aspekty edukace.  
18. Psychologické aspekty přístupu k žákům se specifickými vzdělávacími potřebami u nás a v zahraničí.  
19. Proměny paradigmatu kurikulárního diskurzu, determinanty a teoretický kontext kurikula. 
20. Didaktické zprostředkování učiva (transformace, zjednodušení, elementarizace, redukce, rekonstrukce učiva), didaktická (a mikrodidaktická) analýza učiva (nároky kladené na učebnice a jiná edukační média). 
21. Soudobé proměny vzdělávání a učitelská profese. 
22. Koncepce kvality výuky. 
23. Dimenze profesionality učitele. 

Průběh státní doktorské zkoušky 

• Obhajoba tezí + otázky týkající se zaměření disertační práce i ve zvoleném cizím jazyce. 
• Státní doktorská zkouška (okruhy viz oddíl: tematické okruhy státní doktorské zkoušky). 

Speciální pedagogika 

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

Student se může přihlásit ke státní doktorské zkoušce po splnění všech povinností daných jeho studijním plánem a předpisy UP v Olomouci a Pedagogické fakulty UP v Olomouci.  

S přihláškou ke státní doktorské zkoušce odevzdají studenti teze připravované disertační práce v rozsahu min. 30 stran textu (přílohy se do uvedeného počtu stran nezapočítávají).  

• Obecný návrh struktury tezí: cíl práce, teoretická východiska, metodologie výzkumu, dosavadní výzkumná zjištění, zamýšlený přínos práce. 
• Přílohy tezí: CV studenta, soupis odborných aktivit a publikační činnosti, prezentací, přehled konferenčních vystoupení, seznam prostudované odborné literatury. 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

V průběhu studia si student volil z povinně volitelných předmětů tři předměty podle zaměření své dizertační práce. Tyto tři předměty tvoří okruhy pro státní doktorskou zkoušku a student si při zkoušce losuje jeden okruh. Členové komise postupně pokládají otázky, jež se vztahují k vylosovanému okruhu.   

Průběh státní doktorské zkoušky 

1. Zahájení (předseda zkušební komise).  
2. Představení doktoranda jeho školitelem. 
3. Ústní zkouška – položení otázek doktorandovi členy zkušební komise z vylosovaného zkušebního okruhu, odpovědi na dotazy členů komise.  
4. Prezentace tezí proponované doktorské práce doktorandem (v programu PowerPoint). Prezentace obsahuje vymezení předmětu práce, cílů a teoretických východisek, přehled a kritické zhodnocení předchozích badatelských výsledků v dané oblasti, charakteristiku hlavních částí a předpokládaný vědecký přínos výsledků práce pro danou oblast bádání.  
5. Zodpovězení položených otázek i doplňujících dotazů, vycházejících ze zkušebního okruhu i tezí doktorské práce.  
6. Odborná rozprava členů zkušební komise s doktorandem. 
7. Celkové zhodnocení prezentace i odpovědí doktoranda na položené otázky, včetně kvality zapojení do odborné rozpravy.  
8. Tajné hlasování. 
9. Vyhlášení výsledků SDZ (předseda zkušební komise). 

Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby)                         

Požadavky k podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce 

Ke státní doktorské zkoušce se lze přihlásit po splnění všech studijních povinností vyplývajících z ISP. Zároveň s přihláškou je třeba odevzdat vypracované teze dizertační práce (max. 30 stran) a pracovní životopis s přehledem odborných výstupů (s důrazem na tvůrčí činnost, jež vznikla v rámci studia DSP). Vzhledem k tomu, že část výstupů může mít u studentek a studentů DSP Výtvarná pedagogika povahu umělecké a jiné tvůrčí činnosti, je třeba odevzdat též textovou ukázku z připravované disertační práce (doporučený rozsah kapitoly 30 stran). Tyto podklady budou zkušební komisi sloužit jako zdroj klíčových informací o činnosti studenta/studentky a mohou ovlivnit hodnocení. 

Zkušební okruhy státní doktorské zkoušky 

U státní doktorské zkoušky doktorand/doktorandka před zkušební komisí prokáže hlubokou znalost problematiky oboru Výtvarná pedagogika (teorie výtvarné výchovy a tvorby) v jeho interdisciplinárních a mezinárodních souvislostech, a to formou ústních odpovědí na položené otázky. 

Požadavky na znalosti u státní doktorské zkoušky vycházejí z individuálního studijního plánu studenta/studentky. Ve spolupráci se školitelem a členy zkušební komise jsou kandidátovi předem (po odevzdání přihlášky) zadány tři otázky ze zkušebních okruhů, které tvoří hlavní oborové vědecké a výzkumné pole. Předpokládá se ale také znalost souvislostí a poznatků příbuzných uměleckých, humanitních a společenskovědních oborů v souladu s interdisciplinární povahou současné výtvarné pedagogiky. 

  

Otázky primárně vycházejí z výtvarné pedagogiky a dějin výtvarného umění a souvisejícího kulturního provozu, alespoň jedna z otázek se obsahově vztahuje k tematice disertační práce. Při zkoušce doktorand odpovídá rovněž na doplňující dotazy členů zkušební komise, které vyplynou z vědecké rozpravy při státní doktorské zkoušce. 

  

Okruhy vycházejí z historického vývoje výtvarné výchovy a přístupů k výtvarné tvorbě jedince v kontextu vývoje umění a výtvarné kultury, z historie a aktuálních teorií výtvarné edukace a tvorby, ze současných teorií vizuální komunikace a nových médií ve vztahu k problému vizuální a kulturní gramotnosti.  

Okruhy vycházejí z vymezeného profilu absolventa, který by měl prokázat odborné kompetence pro výzkum, kritickou a teoretickou reflexi rozsáhlé oblasti výtvarné edukace, tvorby a kultury, konkrétně souvisejících pedagogických aspektů, jako jsou přístupy k iniciaci a smyslu výtvarné tvorby, výtvarné aktivity v kontextu formálního a neformálního vzdělávání, kurikulární problematika, postavení integrativní výchovy uměním v současném vzdělávání, výtvarné aktivity jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami, role didaktických prostředků ve výtvarné výchově, proměny výtvarné výchovy vlivem nových médií a digitálních vzdělávacích prostředků apod.  

Předpokládá se, že jeden ze zadaných okruhů bude z oblasti výtvarné pedagogiky, jeden z oblasti teorie a dějin umění a výtvarné kultury a jeden přímo z oblasti výzkumu doktoranda/doktorandky. 

Průběh státní doktorské zkoušky   

Státní doktorská zkouška se skládá ze dvou částí:   

1. ověření znalostí ze zadaných okruhů a doprovodná rozprava směřující k ověření celkové úrovně znalostí studenta/studentky; 

2. prezentace tezí a rozprava o stavu výzkumného šetření a dosavadních zjištěních. 

Obě části budou komisí hodnoceny zvlášť – pokud bude zjištěna nedostatečná úroveň v jedné z oblastí, zkoušku nelze hodnotit jako úspěšnou. Rozprava o tezích je příležitostí k získání zpětné vazby členů komise před finálním zpracováním výzkumu a jeho výsledků. 

Termíny SDZ

(není-li u konkrétního programu uveden termín, není zkouška vyhlášena)