Umělá inteligence dnes proniká do mnoha oblastí a akademická činnost není výjimkou. Seminář Generativní umělá inteligence v akademické činnosti, pořádaný 4. prosince v rámci cyklu Odpoledne s vědou, nabídl podrobný vhled do toho, jak může AI podporovat psaní odborných textů, zjednodušovat rešerši literatury, pomáhat při zpracování dat či sloužit jako neúnavný konzultant připravený nabídnout nové nápady a vysvětlovat složité souvislosti. Zároveň se seminář věnoval i možnostem využití AI při studiu a psaní kvalifikačních prací, a to vždy s důrazem na dodržování legislativních a etických pravidel akademické práce, zejména v oblasti autorských práv, transparentnosti a akademické integrity.
Přednášející Kamil Kopecký a Dominik Voráč z Institutu výzkumu a vzdělávání v oblasti digitálních technologií a kyberbezpečnosti PdF UP představili aktuální a rychle se vyvíjející trendy při používání umělé inteligence, přičemž zdůraznili, že AI by měla být vnímána jako schopný a flexibilní pomocník, nikoli jako náhražka odborné práce či lidské erudice. Její využití se doporučuje například při úpravách textů, hledání optimální struktury článků, získávání inspirace pro výzkumné otázky či při rychlém a orientačním vyhledávání relevantních zdrojů, a rovněž při tvorbě tabulek nebo shrnutí poznatků, pokud jsou založeny na reálných datech, která autor poskytne a pečlivě ověří. Současně však existují jasně vymezené hranice – nepřípustné je vytváření smyšlených dat, fiktivních citací či grafů, přebírání textů bez ověření, automatizované přepracování textu za účelem obejití plagiátorských mechanismů či zatajení, že byla AI použita. Zvlášť citlivým problémem je generování neexistujících zdrojů, protože i stylisticky perfektní text může postrádat skutečnou oporu v literatuře a vést tak k zásadnímu porušení akademických pravidel.
Seminář rovněž představil řadu konkrétních nástrojů, které se v současné vědecké praxi stávají nepostradatelnými. Z generativních systémů zazněl ChatGPT, Gemini či Copilot; pro rešerše byly doporučeny platformy AI2asta, Elicit, zatímco vizualizační nástroje jako Litmaps a ResearchRabbit umožňují sledovat citační sítě a propojení mezi autory, články a tématy. Pro efektivní správu citací jsou klíčovými pomocníky programy Zotero a Mendeley, zatímco nástroje typu Scispace, Jenni AI nebo NotebookLM významně podporují samotné psaní, analytickou práci s články a přípravu vzdělávacích materiálů.
Zvláštní pozornost byla věnována technice práce s AI, protože kvalita výstupů je přímo úměrná přesnosti zadání. Přesně formulovaný prompt, který jasně určuje účel, styl i rozsah požadovaného textu, vede k podstatně kvalitnějším výsledkům, zatímco nejasné nebo vágní instrukce mohou vést k nesrozumitelným či zavádějícím výstupům. Následná diskuse se rozvinula i směrem k otázkám, jak AI ovlivňuje obhajoby bakalářských, diplomových a dizertačních prací, zejména pokud část výstupu vznikla automatizovaně. Diskutovala se nutnost transparentně uvádět, kdy byla AI využita, a řešila se i problematika hodnocení takto vzniklých prací, přičemž v kvalifikačních pracích nemá smysl citovat každý jednotlivý prompt, postačuje uvést na začátku práce stručné sdělení, k jakému účelu byla AI využita, ale odpovědnost za ověření každého údaje a citace zůstává vždy na autorovi.
Etické otázky se ukázaly jako mimořádně složité, přičemž důkazní břemeno, zda a do jaké míry byla práce ovlivněna umělou inteligencí, zůstává obtížně prokazatelné. Velká pozornost byla rovněž věnována výzkumům, které zkoumají dopad generativní AI na lidský mozek, ať už jde o schopnost koncentrace, kritické myšlení, kreativitu či rozhodovací procesy; zatímco některé studie naznačují, že AI může působit jako stimulátor kognitivních funkcí, jiné upozorňují na možné oslabování určitých dovedností při přílišné závislosti na automatizovaných odpovědích.
Akce se zúčastnilo na čtyři desítky posluchačů, což svědčí o vysokém zájmu akademické obce o tuto problematiku, a seminář zároveň připomněl, že Pedagogická fakulta UP přijala stanovisko k využívání AI, které poskytuje jasný rámec pro smysluplné, bezpečné a zodpovědné využívání těchto nástrojů ve vědecké a studijní praxi. Celé setkání tak potvrzuje, že generativní umělá inteligence může být cenným a efektivním partnerem vědce, pokud je využívána kriticky, transparentně a s jasným vědomím jejích limitů. AI je mocným nástrojem, ale nikdy nesmí nahradit lidskou odbornost, integritu a odpovědnost, které zůstávají jádrem akademické práce.
Příští seminář cyklu Odpoledne s vědou se uskuteční 15. ledna 2026 a zaměří se na téma finančních rozpočtů vědeckých a výzkumných projektů, přihlásit na seminář je možné prostřednictvím odkazu níže.
