Dne 15. ledna se na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého uskutečnil odborný seminář věnovaný přípravě finančních rozpočtů vědeckých a výzkumných projektů. Přednášející Mgr. Eva Novosádová, projektová manažerka z Projektového servisu Univerzity Palackého jej vedla v rámci cyklu Odpoledne s vědou jako první seminář roku 2026, který odstartoval další plánovanou sérii setkání zaměřených na aktuální témata z oblasti vědy, výzkumu a projektové podpory, který pod záštitou proděkanky Michaely Hřivnové pořádá Oddělení pro vědu, výzkum a doktorská studia.
Seminář se soustředil na celý proces projektové přípravy – od prvotního nápadu až po sestavení rozpočtu a přehled dostupných grantových možností. Projekt byl představen jako ucelený soubor aktivit se specifickým cílem, jasným časovým vymezením a přesně definovanými zdroji. Důraz byl kladen na tzv. trojimperativ projektu, tedy provázanost toho, co má být realizováno, v jakém časovém horizontu a za kolik peněz. Právě rovnováha těchto tří parametrů tvoří základ kvalitního a realistického projektového návrhu.
Pozornost byla věnována také specifickým postupům platným na pedagogické fakultě. Každý výzkumný záměr, grant či projekt musí být před podáním schválen vedením fakulty a předkládá se prostřednictvím elektronického formuláře. Tento nástroj slouží nejen k definování základního rámce projektu, ale také k systematické evidenci projektové činnosti na fakultě. Po podání návrhu projektu následuje zhodnocení s ohledem na soulad s vědeckovýzkumným zaměřením fakulty, případné doplnění a následné schvalování. Upozorněno bylo i na nutnost konzultací osobních nákladů s personálním oddělením a na postup v případech, kdy projekt vyžaduje stanovisko Etické komise PdF UP.
V další části se seminář zaměřil na samotnou koncepci projektu. Účastníci byli vedeni k tomu, aby si jasně definovali výchozí stav, cílový stav a cestu, jak se k němu dostat. Projektové cíle by měly být realistické, kvalitativně i kvantitativně uchopitelné a formulované v souladu s principy SMART. Zvláštní důraz byl kladen na pečlivé studium zadávací dokumentace a příruček pro žadatele a na nutnost jednoznačně vztahovat cíle projektu k cílům daného programu podpory. Neméně důležité je správné vymezení výsledků projektu, ty musí být reálné, dosažitelné v plánovaném čase a v souladu s charakterem podpory, ať už se jedná o základní, aplikovaný či experimentální výzkum. V případě vědeckých výsledků je nutné respektovat Metodiku hodnocení výzkumných organizací a současně splnit základní znaky výzkumu a vývoje dle Frascati manuálu, mezi něž patří novost, kreativita, systematičnost, nejistota výsledku a možnost opakovatelnosti či přenosu poznatků. Součástí projektové přípravy je také sestavení projektového týmu. Zdůrazněna byla potřeba vyváženého složení týmu, jasného rozdělení rolí a zajištění všech odborných i administrativních aktivit, kdy kvalifikace členů a jejich předchozí zkušenosti významně ovlivňují hodnocení projektu i jeho následnou realizovatelnost.
Zásadním tématem semináře byla tvorba rozpočtu. Účastníci byli upozorněni, že rozpočet by měl vznikat až jako poslední krok, tedy na základě jasně definovaných cílů, aktivit, harmonogramu, výstupů a identifikovaných rizik. Rozpočet představuje finanční plán projektu a musí respektovat pravidla uznatelnosti nákladů, finanční limity jednotlivých kapitol, rozdíl mezi investičními a neinvestičními výdaji, požadavky na spolufinancování i měnu projektu. Důležité je realistické nastavení částek, ideálně podložené průzkumem trhu, a také vytvoření přiměřené rezervy například s ohledem na inflaci či růst mezd. Nezbytnou součástí kvalitního návrhu je rovněž srozumitelný komentář k rozpočtu.
V závěru semináře byl představen přehled projektových možností, a to jak interních, tak externích. Zazněly informace o grantových nástrojích PdF a UP, jako jsou Grantový fond děkana, Studentská grantová soutěž IGA či Juniorské granty UP, jejichž veřejné obhajoby jsou cenným zdrojem inspirace pro tvorbu projektových žádostí. Pozornost byla věnována také národním poskytovatelům podpory základního a aplikovaného výzkumu, zejména programům GA ČR a TA ČR, a dále strukturálním fondům Evropské unie, včetně programu NÁVRATY určeného výzkumníkům a doktorandům vracejícím se k výzkumu po kariérní přestávce. Na PdF UP je koncepčně a systematicky rozvíjena institucionální platforma podpory projektové činnosti, zajišťovaná odbornými referenty z Oddělení pro vědu, výzkum a doktorská studia a Oddělení projektové podpory, jejichž specializovaná expertiza je cíleně uplatňována v jednotlivých segmentech projektové agendy v souladu s nastaveným systémem řízení projektové činnosti.
Seminář potvrdil, že úspěšná projektová žádost stojí na promyšlené přípravě, realistickém finančním plánování a dobré orientaci v grantovém prostředí. Zároveň ukázal, že systematická podpora projektových aktivit je důležitou součástí rozvoje vědecké a výzkumné činnosti na PdF UP, a že cyklus Odpoledne s vědou nabízí prostor pro další odborný růst i sdílení zkušeností. Aktuální přehled otevřených grantových výzev je průběžně zveřejňován na webových stránkách Projektového servisu Univerzity Palackého v sekci Aktuality. Projektový servis UP zároveň poskytuje odbornou podporu v průběhu celé projektové přípravy a je připraven ke spolupráci při konzultacích projektových záměrů, rozpočtů i formálních náležitostí žádostí napříč jednotlivými programy podpory.
