O tom, že prestižní zahraniční stipendium nemusí zůstat pouze vzdálenou představou, ale může se stát reálnou příležitostí pro studenty doktorských studijních programů i akademické pracovníky, přesvědčil první seminář třetího ročníku cyklu Odpoledne s vědou na Pedagogické fakultě UP. Seminář A co když to vyjde? Cesta k Fulbrightovu stipendiu, který se uskutečnil 1. října, nabídl osobní zkušenosti čtyř absolventů Fulbrightova programu i praktické rady pro zájemce o výzkumné pobyty ve Spojených státech.
Třetí ročník cyklu Odpoledne s vědou, který se na Pedagogické fakultě UP koná pod záštitou proděkanky pro vědu, výzkum a doktorská studia doc. Michaely Hřivnové, byl zahájen jejím úvodním slovem. Představila nejen zaměření a další směřování cyklu, ale také aktuální možnosti podpory vědecké práce, které akademickým pracovníkům a studentům doktorských studijních programů nabízí například Horizon akademie a Transferová poradna. Na úvodní část následně navázala Mgr. Lenka Nosková z Oddělení pro zahraniční vztahy PdF UP, jejíž iniciativa, zkušenost a osobní angažovanost stály v pozadí celého semináře. Právě ona program připravila a provázela jím účastníky od prvních informací o Fulbrightově programu až po konkrétní doporučení týkající se přípravy stipendijní žádosti. Zároveň mohla vycházet z vlastní zkušenosti s podáním žádosti o Fulbrightovo stipendium.
O vlastní zkušenosti a příběhy se podělili také čtyři absolventi programu s různými profesními a oborovými zkušenostmi – Mgr. Jan Buráň, Ph.D., z Filozofické fakulty UP, Mgr. Jana Fürstová, Ph.D., z Institutu sociálního zdraví CMTF UP, Mgr. Lenka Krůzová, Ph.D., z Lékařské fakulty UP a Fakultní nemocnice Olomouc, a JUDr. Veronika Tomoszková, Ph.D., z Právnické fakulty UP. Jejich příběhy ukázaly, že k Fulbrightovu stipendiu nevede jediná cesta. Jan Buráň využil stipendium již během doktorského studia k půlročnímu pobytu na Princeton University, kde pracoval pod vedením významných odborníků ve svém oboru. Jana Fürstová má s programem zkušenost hned dvakrát – nejprve jako partnerka stipendisty a později jako Fulbright-Masaryk Research Scholar na University of Florida. Lenka Krůzová absolvovala během doktorského studia výzkumný pobyt na University of California San Diego. Veronika Tomoszková strávila na Washington and Lee University ve Virginii několik měsíců vlastním výzkumem a od roku 2015 zároveň podporuje zájemce o program jako čestná ambasadorka Fulbrightovy komise.
Právě rozmanitost zkušeností byla jedním z největších přínosů setkání. Motivací k cestě do USA může být nejen potřeba posunout vlastní výzkum, ale také touha poznat jiné akademické prostředí, získat odstup od každodenního života v České republice, navázat mezinárodní spolupráce nebo pracovat s odborníkem, jehož výzkum je pro danou oblast zásadní. Hosté zároveň ukázali, že není nutné mít předem vybudovanou síť kontaktů v USA. Někteří znali své hostitele z konferencí a odborných setkání, jiní si vhodného akademika vyhledali podle jeho výzkumného zaměření a jednoduše jej oslovili. Zaznělo přitom, že američtí akademici na podobné žádosti zpravidla reagují rychle a v případě, že sami nemohou uchazeče přijmout, často doporučí odborníka jiného. Velká část diskuse se věnovala samotné přípravě žádosti. Hosté se shodli, že klíčem k úspěchu je především dobře promyšlený výzkumný projekt a kvalitně zpracované podklady. Důležitou roli hrají také doporučující dopisy – ideálně od odborníků, kteří uchazeče skutečně znají a mohou jeho práci a odborné předpoklady podpořit konkrétní zkušeností. Podstatná je rovněž kvalita angličtiny, která se kromě písemných podkladů projeví také během osobního pohovoru.
Významným tématem byla podpora, kterou zájemcům poskytuje Fulbrightova komise. Hosté se jednoznačně shodli, že uchazeči na svou cestu nejsou sami. Komise nabízí informační webináře i individuální konzultace a pomůže jak s výběrem vhodného stipendia či jeho délkou, tak i například upozorní na možná úskalí v konkrétním výzkumném projektu a nasměrovat v jednotlivých fázích procesu. Podpora navíc nekončí získáním stipendia. Pro všechny stipendisty jsou organizována setkání před odjezdem do USA i po jejich návratu. Po ukončení stipendijního pobytu zároveň zůstávají součástí široké alumni komunity, která podle zkušeností hostů velmi dobře funguje také jako platforma pro vzájemnou podporu a řešení praktických problémů. Absolventi jsou pravidelně zváni na alumni setkání, setkání nových stipendistů a informační webináře, kde mohou sdílet své zkušenosti. Zároveň poskytují uchazečům o stipendium individuální konzultace a další podporu při přípravě na stipendijní pobyt.
Diskuse se neomezila pouze na vědeckou práci. Účastníci se ptali také na praktické otázky spojené s pobytem v USA – například na administrativu, finance, bydlení, rodinné otázky, fungování pracovního poměru na českém pracovišti nebo možnost uznání pobytu v rámci doktorského studia. Zazněly také zkušenosti z každodenních situací, které mohou při delším pobytu v zahraničí překvapit – od fungování bankovních služeb až po otázky spojené s adaptací rodiny a dětí. Velký prostor dostala také zkušenost s odlišným akademickým a společenským prostředím. Hosté popisovali větší otevřenost, důraz na navazování kontaktů, budování vztahů na pracovištích, a také na spolupráci. Hosté se shodli na tom, že spolupráce a práce v týmech je v americkém akademickém prostředí velice přirozená. Fulbright podle jejich slov nepředstavuje pouze možnost strávit několik měsíců v zahraničí, ale také příležitost vystoupit z dosavadního prostředí, poznat vlastní obor z jiné perspektivy a získat zkušenosti, které se následně promítají do profesního i osobního života. Zároveň zaznělo, že samotná prestiž programu může absolventům otevírat další profesní příležitosti a kontakty, které by bez této zkušenosti nemuseli získat.
„Nepodceňujte se. Pokud svému výzkumu nevěříte vy sami, proč by tomu měl věřit někdo jiný,“ zaznělo v závěru setkání. Další doporučení byla neméně jednoznačná: „Běžte do toho. Byl to nejlepší půlrok mého života.“ Osobní svědectví hostů ukázala, že význam Fulbrightova pobytu nelze měřit pouze počtem publikací nebo navázaných kontaktů. Pro absolventy představoval také zkušenost, která ovlivnila jejich profesní směřování, rozšířila jejich pohled na vlastní obor a v některých případech výrazně proměnila i jejich osobní život.
Pro studenty doktorských studijních programů je nyní aktuální zejména Fulbrightovo postgraduální stipendium, které umožňuje realizovat vlastní výzkumný projekt v USA v délce čtyř až devíti měsíců. Přihlášky je možné podávat do 1. února 2027. K možnostem tohoto stipendia doporučujeme zúčastnit se informačního webináře 12. listopadu 2026 od 15.00 hodin. Nutná je předchozí registrace.
První Odpoledne s vědou tak nabídlo nejen informace o jednom z nejvýznamnějších mezinárodních stipendijních programů, ale především povzbuzení pro všechny, kteří o podobné zkušenosti uvažují. Jak ukázali samotní hosté, cesta k prestižnímu zahraničnímu pobytu nemusí začínat jistotou, že se to podaří. Někdy stačí rozhodnutí přihlásit se, oslovit správného člověka a vlastnímu výzkumu věřit.
Příští Odpoledne s vědou se uskuteční 5. listopadu 2026 od 13.00 v malé aule PdF UP a nabídne úvodní školení Horizon akademie zaměřené na program Horizont Evropa. Naďa Koníčková a Jana Čejková z Technologického centra Praha představí jeho strukturu, typy projektů, základní pravidla financování i praktický způsob, jak se orientovat ve výzvách a jejich požadavcích. Přijďte získat základní orientaci v programu, který otevírá prostor pro mezinárodní spolupráci ve výzkumu a inovacích. Registrace ZDE.
Fulbrightův program vznikl v roce 1946 z iniciativy amerického politika a akademika Jamese Williama Fulbrighta. Jeho cílem je podporovat mezinárodní výměnu a vzájemné porozumění prostřednictvím vzdělávání, vědy, výzkumu a kulturní spolupráce. Za dobu své existence program využily statisíce studentů, akademiků a dalších odborníků z různých zemí světa.
